top of page

Naše sušárna lnu a ovoce se pomalu probouzí jako ta Růženka

Aktualizováno: 8. 4. 2022


Vzpomínáme, že když jsme poprvé vstoupili do její jediné místnosti zakryté kruhovou klenbou a v jejím středu se zastavili a ztišili, podívali jsme se na sebe a bylo nám jasné, že jí musíme pomoci.

To, že na pozemku našeho statku, na samém konci západní zahrady máme stavbu, která je celkem nenápadná, ale zvláštní, jsme samozřejmě věděli. Celou dobu, co ji známe, vyzařuje klid a trpělivě, klidně a sebevědomě čeká na své probuzení, na své nové pokračování. Kdy však nastane, to jsme dva a půl roku netušili. Vzpomínáme, že když jsme poprvé vstoupili do její jediné místnosti zakryté kruhovou klenbou a v jejím středu se zastavili a ztišili, podívali jsme se na sebe a bylo nám jasné, že jí musíme pomoci.


Ještě jsme ale nevěděli jak a kdy se s touto stavbou má něco stát. S odkrýváním historických souvislostí, hlavně za pomoci historika Radima Urbánka, se tušení změnilo v jistotu a naše představy dostávají konkrétní podobu.

Stavba je vedena jako jeden ze tří zachovaných objektů, které sloužily jako sušárny lnu (někdy nazývané pazderny) a později jako sušárny ovoce. Ta naše je jedinečná tím, že je to svým určením jediný industriální objekt tohoto druhu v České republice a zároveň je jedinečný svým kruhovým půdorysem. Sušárna je postavena převážně z nepálených hliněných cihel s kamennou podezdívkou. Její vznik se odhaduje do desetiletí 1850 - 1860. Majitelé statku dobře věděli, že bílá zima je jako „malá smrt“, že je potřeba mít dostatečné zdroje zásob sušeného jídla, protože v zimě si venku nic nevypěstuješ a nenasbíráš. A tak, jak postupovala průmyslová revoluce a len se začal zpracovávat v továrnách, postupem let měnili účel využití sušárny; ke konci 19. století ze sušárny lnu na sušičku ovoce (přičemž se

za Velké války sušení lnu zase na chvíli vrátilo) a ještě později se zde vařila i povidla. Ze svého dětství na dny a noci strávené v horku sušárny při míchání povidel vzpomínala i naše 87letá návštěvnice a potomek rodu Čečetků, paní Radka. Zároveň se změnou využívání byly prováděny stavební změny; tou nejzásadnější byla dostavba malé předsíně. Vnitřní zařízení – kamna, sušící rošty a další vyklidil předchozí majitel, a proto je zde v současné době volný prostor. Řada našich návštěvníků uvnitř válcového sušícího prostoru manufakturní pazderny vnímá uklidňující energie. I my víme, že je fajn tam jen tak stát a chvíli být….


Historickým stavbám je potřeba s pokorou k jejich architektuře a historii navrátit život, nikoliv je opravit a zakonzervovat jako historický monument své doby.

V našem záměru, co se sušírnou ovoce dál, jsme inspirování filozofií pana faráře Josefa Suchára, který se významně podílel na výsledné podobě přestavby kostela se skleněnou střechou v Neratově. Ten říká, že historickým stavbám je potřeba s pokorou k jejich architektuře a historii navrátit život, nikoliv je opravit a zakonzervovat jako historický monument své doby. Také my jsme se rozhodli podtrhnout význam této stopadesátileté památky tím, že ji vdechneme nový život.

Rozhodli jsme se začít se stabilizací objektu, aby byl staticky bezpečný. Čekají nás úpravy vnitřních omítek, podlahy, rekonstrukce oken, vstupních dveří a vybílení a pak zde pod kruhovým klenutým stropem vznikne místo pro zklidnění, meditaci a jógovou praxi individuální či malé skupinky. Bude to místo pro odpočinek, pro slavnostní setkání dvou, pro rituály a malé obřady. V podkroví naší pazderny-sušírny ovoce se nabízí možnost vybudování místa pro spaní a relaxaci, místa, které poskytne dostatečný klid pro tvoření s výhledem do zahrady, či pro sezonní krátkodobý pobyt. Celý objekt by také mohl v budoucnu sloužit i k setkání malých týmů.





175 zobrazení0 komentářů

Comentarios

Obtuvo 0 de 5 estrellas.
Aún no hay calificaciones

Agrega una calificación
bottom of page