Tvořivý Čečetkův statek
Žít a tvořit tam, kde to má smysl
Objevujeme statek, který jsme koupili před čtyřmi lety a nestačíme žasnout, jaké poklady nám tu otevírá. Chceme se podělit o ten krásný prostor, kde se rodí inspirace, kde lze odpočívat, s radostí pracovat a neustále něco vymýšlet.
Oživujeme empírový statek
Bydlíme na statku z poloviny 19. století a už třetí rok jej oživujeme a opravujeme s respektem k jeho historii. Setkáváme se tu s našimi rodinami
a užíváme si prostor s vnoučaty. Je tu dobře i našim přátelům a známým, i těm, kteří se zde účastní nejrůznějších akcí.
Pořádáme tvořivá setkání s lidmi, kteří se chtějí podělit o svůj talent či nápad, nebo chtějí sdílet své názory a příběhy. Učíme se od sebe navzájem a inspirujeme se, relaxujeme a meditujeme. Zveme muzikanty, písničkáře i divadelníky na náš dvůr.
Zabýváme se rozvojem lidí v soukromém
i pracovním životě. Pořádáme setkání
a semináře. Poskytneme podporu mentora
a kouče jednotlivcům i skupinám, včetně podpory facilitátorské. Pracujeme v pozitivním rámci a důvěra a pocit bezpečí je pro nás samozřejmostí.
A co když se sny splní?
Náš statek je zhmotněné poučení, že bychom si měli dávat „pozor“ na své sny. Protože se mohou splnit. A pokud jsou ty sny příliš ambiciózní a najednou výsledek snění spadne z nebe, tak co pak s tím? Můžete se leknout, protože „tak velké to být přece nemělo“, a vymyslet si sto důvodů, proč se otočit na podpatku a žít dál dosavadní život v klidu. Vždyť tam, kde právě jste, máte přece hotovo. Anebo jít nové příležitosti naproti.
Času na rozhodování moc není, hlasů v hlavě je hodně a riskovat skoro v šedesáti se nemusí vyplatit… Ale to pokušení a vášeň… Pokušení vrátit život tam, kde cítíte podstatu.
Objednávka "seděla"
Příležitost oživit dvoupatrový empírový statek s klasickou velkou světnicí, do které patří kachlová kamna, s dvorem, stodolami, chlívem, zahradami a pazdernou si „objednal“ můj muž při vyhledávání v realitních nabídkách. Věta: „Podívej, tenhle dům má čelní profil tak, jak jsi mi to nakreslila…a přesně ta okna, co jsi chtěla… a tyčkový dřevěný plot jako u babičky a břízu i smrk před vchodem a letitou vrbu v zahradě….
I další zadání sedělo. Naše nová usedlost měla být větší, aby byla dost velká na rodinná setkání. Dále abychom žádným sousedům nekoukali do kuchyně, abychom měli zahradu s ovocnými stromy, aby dům byl už trochu opraven a my jsme v něm mohli hned bydlet, ale zase ne moc, abychom mu mohli zachovat historický kontext. Minimálně měl mít sociální zařízení s teplou vodou a pokoj pro spaní. Taky tam měl být klid, protože jsme utíkali od silnice
s kamiony, a taky měl mít dobré energie
i spoustu příležitostí pro další tvoření.
Tohle všechno Čečetkův statek splňoval.
Bylo to velké sousto
Mělo to jen malou chybičku, areál je opravdu moc velký, je v něm hóóódně práce za moc peněz, které jsme na účtech zrovna neměli. Můj muž rád používá jedno moudré heslo: "Neumírej stokrát. Zhroutit se můžeš vždycky, ale na začátku můžeš zkoumat co ti to přichází a hledat cesty, co se s tím dá dělat."
Obcházela jsem tuhle naši příležitost ze všech stran a prohlížela ze všech úhlů pohledu. Až jsem se ocitla na pomyslném lanovém mostě nad propastí. Byla jsem uprostřed, most se prohýbal, zpátky jsem nechtěla a dopředu jsem váhala… A pak jsem vykročila. Objevilo se mnoho cest.
Zdenka
